Informace pro tanečníky: 
 Co je náplní tančírny 
Jak už název akce napovídá, hlavní náplní je tanec, při pečlivě vybírané reprodukované hudbě, a to tanec společenský - tedy především tzv. tance Standardní a Latinskoamerické.
  V tančírně neprobíhá žádná výuka, jedná se o volnou zábavu. Vždy se snažíme dbát, je-li to organizačně možné, abyste na parketě měli dostatek prostoru k tanci.

 nahoru 

 Taneční styly a hudba v tančírně 
Na svých akcích dávám prostor jak tancům nejžádanějším, tak i menšinovým záležitostem, samozřejmě v rozumném poměru k jejich žádanosti. Hranice, na co si u mě zatančíte, je dána dvěma podmínkami: Tanec samotný musí být postaven na existenci opakovatelných krokových variací, a za druhé se musí jednat o společenskou záležitost (společnost = dvě a více osob zároveň, tedy nic pro sólisty).
  Z hlediska rozmanitosti tanečních stylů u mě strádat nebudete. Nabídnu Vám vyváženou směs základního repertoáru Standardu a Latiny
  • Waltz
  • Quickstep
  • Tango
  • Valčík
  • SlowFox
  • Cha-Cha
  • Jive
  • Rumba
  • Samba
doplněnou pravidelně dalšími společenskými tanci
  • Blues
  • Polka
  • Mambo
  • Mazurka
a podle přítomných tanečníků i Moderní latinou
  • Tango Argentino
  • Salsa
  • Bachata
  • Kizomba
  • Merengue
  • Zouk
Na základě vašich přání vám rád zahraji i ostatní společenské tance
  • Paso Doble
  • Swing
  • Charleston
  • Country
  • Čardáš
  • Sirtaki
  • Letkiss
Jako taneční nadšenec vím, co je pro vás z hlediska tance důležité a, až na výjimečné experimenty, dávám při výběru hudby pozor, na co se dá a nedá tančit. Hlídám pro vás všechny důležité taneční parametry hudby
    • čitelnost rytmu
    • rozmezí temp
    • délku skladeb
Strukturu tanečních akcí řídím dle vlastního názoru, přesto patřím k DJům, kteří respektují přání tanečníků a snažím se vyhovět jakémukoliv přání, které nenarušuje celkovou koncepci. Proto se neobávejte a přijďtě si o přání říci. Chcete-li mít jistotu, že se na Vaše přání dostane, můžete si o něj dopředu napsat prostřednictvím E-mailu info@tancirna.eu.

 nahoru 

 Pro koho jsou tančírny určeny 
Stručně řečeno pro všechny, kdo si rádi zatančí. Nezáleží, zdali právě navštěvujete středoškolské taneční, či dávno patříte do kategorie manželských a ostatních párů. Není ani důležité, jestli si vystačíte se základním krokem, nebo budete tančit náročnější variace. Nejdůležitější je, aby Vás tanec bavil.

 nahoru 

 Jak se do tančírny obléknout (Dresscode) 
Dresscode, nebude-li to v propozicích výslovně uvedeno, není předepsaný, následující je tedy jen doporučením.
  • OVERDRESSING
    Není - směrem nahoru můžete přijít v čemkoliv. Na druhou stranu tančírna není ples, dlouhé večerní šaty a sako či frak sice hezky vypadají, ovšem intenzivnímu tancování moc neprospějí.
  • DOPORUČENÉ
    Rozumným středem pro pány je košile s kravatou či motýlkem, strávíte-li většinu večera na parketu, pak raději s krátkým rukávem, doplněná případně vestičkou. Kalhoty jsou ideální společenské.
  • UNDERDRESSING
    Hranicí, pod kterou by nebylo vhodné jít, jsou společenské kalhoty a triko s límečkem pro pány, a pohodlná sukně či šaty libovolné délky nebo kalhotový kostým pro dámy. Styl „Casual“ není úplně na místě.

A v neposlední řadě se určitě neobejdete bez kvalitních tanečních bot.

 zpět   nahoru 

 Historie vzniku tančíren 
Myšlenka, věnovat se aktivně tančírnám, vznikla v době, kdy jsem intenzivně zájmově tančil. Kromě tanečních kurzů a reprezentačních plesů některých tanečních škol, kde si taneční mistři pohlídají repertoár kapel, v podstatě nebývá moc příležitostí, kam si jít zatančit, protože až na výjimky nejsou plesy a bály taneční, nýbrž pouze společenskou záležitostí, kde tanec je spíš na posledním místě, a chcete-li si zatančit víc, než jen Polku s Valčíkem, příliš neuspějete. Pokud pak nemáte čas věnovat se tanci na klubové úrovni, jste v podstatě po skončení tanečních kurzů odsouzeni k úplnému zapomenutí.
  Dalším podnětem, který dal vzniknout tančírnám, byl postupný zánik jedné věhlasné regionální akce, „Večerů při svíčkách”, které ve svých počátcích byly velice kvalitní taneční záležitostí, při níž hudba, na kterou se dalo jen „šlapat zelí”, nezabírala více než čtvrtinu večera. Jejich postupná vzrůstající obliba však měla za následek komercionalizaci, tedy zvyšování podílu hudby, na kterou tančí „netančící většina”, tj. hudby, na kterou se nedají tančit tance, které se pracně učíme v tanečních kurzech, a které naše tělo bez pravidelného tréninku rádo rychle zapomíná, což nás, nadšence do společenských tanců, časem otrávilo natolik, že jsme na ně přestali chodit, čímž Večery přišly o jádro nejvěrnějších fanoušků a postupně se ze scény vytratily docela.
 

 nahoru 

© 2022 minn